Postní doba 2026
Postní doba je pro nás pozváním ke ztišení a návratu k tomu podstatnému. V každodenním shonu nás znovu učí naslouchat Bohu i vlastnímu svědomí a otevírat srdce proměně. Skrze modlitbu, půst a skutky lásky jsme vedeni k vnitřní duchovní obnově, která nás připravuje na radost Velikonoc. Je to čas, kdy se můžeme nechat Boží milostí obnovit a vykročit nově – s větší důvěrou, pokorou a nadějí.
Právě proto jste zváni na duchovní obnovu, která se bude konat v sobotu 31.2. a neděli 1.3. v našem kostele. Povede ji P. MUDr. FRANTIŠEK SLAVÍČEK, který vystudoval Lékařskou fakultu v Brně pak tajně teologii ve skryté církvi, kde byl také vysvěcen na kněze. V osmdesátých letech se aktivně zapojil do Hnutí fokoláre a působil na Slovensku, Ukrajině, Litvě a v Římě. V letech 2004 až 2017 pracoval jako misionář v Kamerunu. Od roku 2017 žije ve fokoláre v Praze-Vinoři.
Požehnanou postní dobu vám přeje
P. Josef Janek, farář
PROPOJENI
Milí farníci,
projekt PROPOJENI, do kterého naše arcidiecéze vstoupila na přelomu roku, se postupně rozbíhá. První týdny byly věnovány především přípravám a vytváření zázemí – nyní se ale dostáváme k prvním konkrétním krokům, do nichž se mohou zapojit farnosti i jednotlivci.
Na webových stránkách projektu www.propojeni.ado.cz je nové patnáctiminutové video Začátek společné cesty, které přibližuje smysl projektu a představuje témata jednotlivých pilířů. Při tvorbě videa jsme navštívili několik farností a zachytili pohledy konkrétních farníků k jednotlivým pilířům projektu. Mezi další doplněné materiály patří také videoprezentace Poznej PROPOJENI. Díky nim je první setkání skupinek kompletně připravené a může se uskutečnit v čase a podobě, které jednotlivým skupinkám vyhovují.
Rádi bychom zároveň povzbudili všechny, kteří o zapojení do skupinky PROPOJENI teprve uvažují: skupinky je stále možné zakládat. Zapojit se může každý věřící naší diecéze – kdokoli, komu záleží na jejím směřování a kdo chce společně naslouchat, modlit se a sdílet své zkušenosti. Zároveň nejsou k zapojení do projektu třeba žádné zvláštní znalosti. Jde o společné zamyšlení nad životem farností, které tvoříme my všichni.
Zároveň v této době začínají pracovat odborné skupiny, které se věnují jednotlivým pilířům projektu – slavení neděle, životu farní rodiny, evangelizaci, kněžskému společenství a správě majetku. Některé z těchto skupin už svou práci zahájily a připravují podklady i otázky, které budou v dalších měsících sloužit ke společnému rozlišování ve farnostech a skupinkách. Odborné skupiny mají rozmanité složení: zapojují kněze, trvalé jáhny i laiky, muže i ženy, osoby z každodenní farní pastorace i odborníky na konkrétní oblasti. Toto složení odráží synodální princip společné odpovědnosti a naslouchání různým hlasům a přispívá k vyváženému pohledu na jednotlivá témata.
PROPOJENI je cestou, která se rozvíjí krok za krokem. Nejde o hotový plán, ale o proces, ve kterém se chceme učit naslouchat Bohu i sobě navzájem a hledat, jak má dnes vypadat život našich farností. Zapojit se je možné účastí ve skupince, modlitbou nebo prostým otevřením se tomu, co Duch svatý v tomto čase v naší diecézi působí.
Děkujeme všem, kdo projekt doprovázejí modlitbou, zájmem i ochotou ke spolupráci.
Těšíme se na společnou cestu.
Tým projektu PROPOJENI
Misijní jarmark
Pořádání Misijního jarmarku se pro nás stalo již tradicí. Za tu dobu nám z malých dětí vyrostli školáci a puberťáci. Řady dětí nám trochu prořídly, ale my dospělí jsme zůstali, jenom trochu zestárli. Obměnili jsme i nabídku, od vyrábění různých dekorací jsme upustili. Velmi se osvědčil nápad na přípravu párků v rohlíku a k tomu na zahřátí čaj, káva, svařák a ovocný mošt. Občerstvení si oblíbily všechny věkové kategorie.
Každý z našeho týmu má své úkoly, ale někdy se to neobejde bez problémů. To asi patří do každého pořádání dobročinné akce. Byly roky, kdy jsme mrzli, pršelo, ale tento rok byl výjimečně teplý.
Letošní rok byl i bohatý na cukroví, které nám připravily naše šikovné maminky a babičky. Dárců bylo hodně a všem patří velké Pán Bůh zaplať.
Štědří jste byli i vy, naši farníci. Tentokrát se suma vyšplhala na krásných 33000,-Kč. A samozřejmě i vám patří obrovské díky!
Výtěžek se odeslal na Papežská misijní díla, které pomáhají například v Keni, Filipínách nebo Bangladéši.
Anna Pochylá
Tradiční vánoční koledování
V sobotu 27. 12. 2025 se do ulic vydali koledníci, kteří těšili starší a nemocné občany pozdravem od Ježíška z Betléma. Nejmladšími koledníky byla scholička, další skupinku tvořilo spolčo a poslední dobrovolníci, zastoupení bylo tedy tvořeno farníky všech věkových kategorií. První zastávka mířila na faru, kde nám otec Josef požehnal, pak se jednotlivé skupinky vydaly na své trasy. Bylo krásné pozorovat, jak dokáže zazpívaná koleda, přání a případně drobnost od Betléma vykouzlit radost, úsměv a někdy i slzy dojetí na tváři. O organizaci se (tak jako každý rok) postaraly Anička Pochylá a Martina Kolísková, oběma patří za jejich obětavost velké poděkování, děkujeme také koledníkům a všem, kteří přinesli sladkosti, cukroví a ovoce do kostela.
ir
Čtvrtstoletí tříkrálové sbírky v Hluku
Tak letos to byla už dvacátá pátá Tříkrálová sbírka u nás v Hluku. To by už stálo za nějaké větší ohlédnutí. Chtěl bych oslovit bývalé i aktuální účastníky, aby mi poslali fotky z minulých ročníků, popřípadě napsali třeba i své osobní zajímavé zážitky z koledování, a mohli bychom z toho udělat nějakou fotoknihu. „To by bylo krásné vzpomínání.“
Příprava na letošní sbírku začala už koncem listopadu minulého roku, kdy byla ve farních novinách vytisknutá výzva, že hledáme nové vedoucí kolednických skupinek i „malé krále“. Otec Josef dělal velkou kampaň pro tento účel a skoro na každé mši svaté to připomínal v ohláškách… a přineslo to ovoce, letos se přihlásili další čtyři noví vedoucí! To je super, protože zkušenost praví: „Vedoucích není nikdy dost!“, někdo onemocní, někdo má zkoušky na VŠ, někdo je na dovolené. Tak jsem byl tentokrát více v klidu a ani si nestěžoval: „Tento rok to fakt dělám už naposled!“
V dnešní mobilové – datové době je organizace takovéto akce podstatně snazší, než to bývalo dříve, kdy se musel každý z účastníků sbírky telefonem několikrát obvolat. Dnes stačí založit WhatsAppovou skupinu, pozvat do ní všechny dřívější i nové účastníky a už to frčí… No, samozřejmě v případě, že je dost ochotných lidí se do tohoto díla zapojit, ale o dobré lidi naštěstí nemáme v Hluku nouzi, a tak to „jelo jako po másle“.
U mě, tak jako tak, bývá hektický vždy poslední týden před sbírkou. Opakuje se to každým rokem, ať se snažím nebo ne. A tak nakoupení kříd, papírů na koruny, nějaká příprava obleků, obvolávání vedoucích pro upřesnění kolednických tras, zajištění náhrady za momentálně nemocné, nachystání pokladniček k zapečetění, zakreslení tras a nachystání potřebných věcí k sbírce zůstává na tuto dobu. Ještě, že mi moje milá žena dělá psychickou oporu a s přípravou vypomůže, kde je zrovna potřeba. Přesto všechno v pátek ráno před sbírkou mi chyběla jedna kolednická skupinka, protože jsem si uvědomil, že by bylo dobré jeden větší kolednický úsek rozdělit, ale naštěstí v pátek večer už byla jedna skupinka navíc. Když k tomu přidám tradiční skvělé spolupracovníky sbírky, kteří už bez vyzvání a připomínání ví, co je potřeba… našeho faráře o. Josefa, paní Hájkovou, která dala opět dohromady tým děvčat, který zodpovědně spočítá a zapíše každou korunu z pokladniček, starostu Davida Hájka, místostarostu Ondru Kotačku a Ivetu Remeňovou, Aničku Štipčákovou, která ušila zase pár nových plášťů… „Tomu říkám Boží požehnání!“
Podobně i letošní načasování sbírky na sobotu 10. ledna vyšlo náramně. Po delší době to u nás vypadalo fakt jako v zimě! Silvestrovská sněhová nadílka se pořád statečně držela a bylo krásně bílo. Celý pracovní týden bylo pořádně pod nulou, ale v sobotu dopoledne mráz přece jen trochu povolil a bylo i bezvětří, tak koledníci přišli ze své dvou až tříhodinové pochůzky promrzlí, ale věřím, že jen tak akorát, aby jim to nevzalo radost z toho, co právě prožili.
Tříkrálového koledování se u nás letos zúčastnilo 27 skupinek. Na pastoračním domě probíhalo rozpečetění a počítání pokladniček a také bylo nachystané malé občerstvení pro zahřátí. Bylo krásné sledovat přicházející koledníky na pastorační dům, obdivovat jejich nápadité a pestré obleky i jejich usměvavé, spokojené tváře. Dvě skupinky byly sice jen dvoučlenné, ale některé až sedmičlenné. Nejmladší „králové“ se vozili v kočárku nebo se chvíli poponášeli…
V pokladničkách se tento rok od vás nastřádala celková částka 231.116 Kč! Velké díky za otevřené srdce a štědrost všem Hlučanům!
Věřím, že i letošní sbírka pomůže uherskohradišťské Charitě ve financování jejich projektů pro potřebné a pomůže také přímé pomoci lidem v nouzi na našem okrese.
Poznámka na konec:
V neděli ráno jsem se probudil a moje první myšlenka byla právě na proběhlou sbírku. V srdci jsem měl velkou radost z Boží blízkosti a pomoci při sbírce, velmi hlubokou vděčnost a radost z každého z vedoucích skupinek, za jejich milou ochotu a spolupráci, vděčnost za všechny koledující děti, za všechny, kteří jakýmkoliv způsobem pomohli a přispěli svým dílem do této sbírky!
Přeji Vám všem pevné zdraví a milostiplný celý rok 2026!
PK
(*) Tříkrálová sbírka je největší sbírkovou akcí v České republice a v celostátním měřítku probíhá od roku 2001. Výtěžek sbírky je určen na pomoc nemocným, handicapovaným, seniorům, matkám s dětmi v tísni a jiným potřebným skupinám lidí, a to především v regionech, kde sbírka probíhá. Tříkrálová sbírka má celorepublikový charakter, výnos z ní získaný je však použit na podporu charitního díla hlavně v jednotlivých regionech. Desetina výnosu sbírky je každoročně určena také na humanitární pomoc do zahraničí. Tříkrálovou sbírku pořádá Charita Česká republika v souladu se všemi legislativními náležitostmi. Vlastními realizátory sbírky jsou pak jednotlivé oblastní charity, které jsou organizátory skupinek a které jsou koordinovány příslušnou diecézní charitou.